Refrakce

Jinak také:
Změření dioptrií a dalších parametrů oka
Stanovení refrakce

V optometrickém smyslu stanovení refrakce znamená přeměření dioptrií pacienta. Refrakce ve fyzikálním smyslu znamená ohyb světelného paprsku na rozhraní dvou optických prostředí.

Lidské oko je systémem více takových prostředí (sklivec, nitrooční prostředí…), hlavními pro lomivost světla jsou ale přední část rohovky a čočka. Pokud se světelný paprsek přes tyto části oka láme správně v délce odpovídající délce oka, je vidění ostré, obraz se zobrazuje přímo na sítnici, nepotřebujete brýle ani kontaktní čočky.

Pokud je však lom paprsků nepoměrný k délce oka, trpíte refrakční neboli zrakovou vadou. Refrakčními vadami jsou dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Právě tyto zrakové vady a hodnoty pro jejich korekci lze určit refraktometrem nebo pomocí optotypu.

Refrakce se stanovuje dvěma kroky:
Nejdříve tzv. objektivní refrakcí, kdy se pacient zadívá do refraktometru a přístroj vytiskne naměřené hodnoty dioptrií a další parametry. Hodnoty určí přístroj –> proto objektivní.
Poté subjektivní refrakcí, kdy se naměřené hodnoty testují přímo zkušebními obrubami se skly v odpovídajících parametrech na pacientovi pomocí optotypu, a podle reakcí pacienta odborník pozná, kdy je vidění kvalitní. Hodnoty určí odborník podle testování parametrů přímo na pacientovi –> proto subjektivní.